V České republice panuje v otázce vyvěšování cizích státních vlajek na úřadech překvapivě jednoznačná nálada. Podle nejnovějšího šetření agentury NMS pro Český rozhlas více než sedm desetin občanů odmítá, aby na českých institucích vlály symboly jiných zemí. Drtivá část lidí tak podporuje krok nového předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který ihned po svém nástupu nechal stáhnout ukrajinskou vlajku ze sídla dolní komory. Ta zde visela od února 2022 jako projev solidarity s napadenou Ukrajinou.
Výzkum proběhl mezi 13. a 17. listopadem na vzorku 1012 respondentů. Z výsledků vyplývá, že dvě pětiny obyvatel preferují, aby státní budovy zdobila výhradně česká vlajky. Přibližně třetina dotázaných si dokáže představit kombinaci české vlajky a vlajky Evropské unie, ale ochota akceptovat prapory dalších států je minimální.
Nejpevnější podporu názoru, že na úřadech má viset pouze česká vlajka, nalezneme mezi voliči SPD a stran tvořících novou povolební koalici. „U příznivců SPD jde přibližně o 74 procent,“ upřesňuje analytička NMS Tereza Friedrichová. Podobně uvažují i voliči Motoristů. Hlas ANO je v tomto směru nejednotný, část preferuje striktně jednu vlajku, část je vstřícnější k doplnění o symbol EU, avšak ochota uvítat vlajky dalších států je téměř nulová.
Na opačné straně spektra stojí sympatizanti dosluhující vlády, Pirátů a části koalice Spolu. Přibližně šest z deseti voličů těchto stran považuje vyvěšování vlajek spojeneckých zemí za vhodné, a to zejména jako gesto solidarity v době válečných konfliktů. U STAN sdílí tento postoj zhruba polovina jejich voličské základny.
Součástí průzkumu byla také otázka, zda by se v programovém prohlášení chystané vlády mělo objevit pojmenování Ruska jako bezpečnostní hrozby téma, které opakovaně zdůrazňuje prezident Petr Pavel. Návrh podporuje 54 procent veřejnosti, proti je třetina respondentů a 15 procent si není jistých.
Jednoznačně pro jsou zejména příznivci dosavadní vládní koalice: 90 procent voličů Spolu, 86 procent Pirátů a 83 procent STAN vnímá zařazení Ruska mezi hrozby jako nezbytné. U Motoristů souhlasí čtyři z deseti dotázaných, mezi příznivci ANO tři z deseti. Nejnižší ochota označit Rusko za bezpečnostní riziko je patrná u voličů SPD.
Podle analytičky Friedrichové hraje v postojích významnou roli také věk a vzdělání. Vysokoškoláci a mladší lidé vnímají téma Ukrajiny jako zásadnější, zatímco starší generace, kde silněji rezonují voliči ANO a SPD k němu přistupuje rezervovaněji.
Zdroj: ČTK
