Piráti si dlouhá léta budovali image „čisté“ strany, strany, která chtěla vrátit politice morálku, transparentnost a zodpovědnost. Jenže realita, kterou dnes vidíme v jejich činech, má do těchto hesel daleko. Aktuální kauza Zdeňka Hřiba, bývalého pražského primátora a současného náměstka, je jen dalším důkazem, že Piráti se ve vládnutí rychle naučili praktikám, které dříve sami kritizovali.
Hřib podle zjištění policie neoprávněně pobíral odměny ve výši 178 019 korun za členství v představenstvu společnosti Pražská energetika Holding, přestože dobře věděl, že tím porušuje zákon o střetu zájmů. Zatímco policie jasně popsala pochybení, Hřib se hájí tím, že šlo o „obyčejnou účetní chybu“. Jenže účetní chyby se neopakují pět měsíců po sobě a už vůbec ne u člověka, který má v malíčku veřejné finance a vede milionové rozpočty.
Tato kauza není o pár tisících, ale o zásadní ztrátě důvěry. Piráti, kteří slibovali, že budou jiní, se stali přesně těmi, proti nimž kdysi brojili. Z morálních bojovníků se stali političtí oportunisté, kteří si dokážou ohnout pravdu stejně obratně jako rozpočet. A místo, aby Hřib přiznal chybu a vyvodil odpovědnost, dál se drží funkce a rozdává morální lekce ostatním.
Piráti tímto definitivně ztratili právo mluvit o „transparentní politice“. Jejich pirátská loď se potápí ne kvůli bouři zvenčí, ale kvůli korupční vodě, kterou si sami nabírají do podpalubí.
