Alena Schillerová ohlásila velký návrat elektronické evidence tržeb, tentokrát pod názvem EET 2.0. Nová verze má být „elegantnější, pohodlnější“ a podle jejích slov nezatíží podnikatele ani technicky, ani finančně. Jenže mezi podnikateli i ekonomy převládá spíš skepse než nadšení. A největší rozruch budí plán zavést evidenci dýšek byť s příslibem, že budou od daní osvobozeny.
Schillerová argumentuje, že EET v minulosti očistila trh a přinesla rekordní výběr daní. Kritici ovšem připomínají, že statistiky o přínosu systému byly přinejmenším sporné a že po jeho zrušení v roce 2022 se žádný dramatický propad výběru daní nekonal. Mnozí podnikatelé EET považují za symbol zbytečné státní buzerace, která zasahovala i ty nejmenší provozovny, zatímco skutečné daňové úniky se děly jinde v řetězcích, daňových rájích nebo přes DPH podvody za miliardy.
Ještě větší rozpaky ale vyvolává nápad na evidenci spropitného. Schillerová tvrdí, že tím chce „pomoci číšníkům“ a umožnit jim prokázat příjem při žádosti o hypotéku. Jenže v praxi to může znamenat pravý opak další vrstvu byrokracie a riziko, že stát začne zasahovat do úplně intimní části vztahu mezi hostem a obsluhou.
Jak se budou dýška evidovat? Bude číšník po každé minci z kapsy vytahovat mobil a hlásit transakci? A co když zákazník nechá pár korun na stole? Budou se sledovat i drobná spropitná placená v hotovosti?
Záměr „elegantní a pohodlné“ EET 2.0 tak vypadá spíš jako stará kontrolní posedlost v novém obalu.
V době, kdy podnikatelé čelí inflaci, vysokým odvodům i nedostatku pracovníků, se zavádění dalšího dohledu může ukázat jako krok zpět a to i přes politické pozlátko spravedlnosti.