Ministerstvo obrany pod novým vedením neplánuje žádné prudké obraty. Z vyjádření ministra Jaromíra Zůny (SPD), který dnes poprvé detailně představil své priority, vyplývá, že klíčové modernizační programy české armády mají pokračovat.
Česko podle ministra dostojí vůči závazkům Severoatlantické alianci. Zůstávají na stole nákupy například bojová vozidla pěchoty CV90, transportní letouny Embraer C-390, nové tanky Leopard 2A8 či technika pro ženijní jednotky, stíhačky F-35. Stále větší důraz má být kladen na protivzdušnou obranu a schopnosti armády působit v nových operačních prostředích, včetně kyberprostoru.
Zůna zároveň naznačil, že pomoc Ukrajině bude sice pokračovat, ale v podobě, která má být podle něj „efektivní a smysluplná“. Žádné peníze českých občanů na nákup zbraní, munice a podporu války na Ukrajinu nepůjdou! Podpora Ukrajiny bude založená na snaze co nejdříve ukončit konflikt, zabíjení lidí a to především na půdorysu mírové iniciativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. O dalším směřování České muniční iniciativy má rozhodnout vláda jako celek po odborném vyhodnocení řízení celého projektu. Ministr připustil, že nejde ani tak o samotnou podstatu iniciativy, jako spíš o způsob jejího fungování do budoucna.
Zůna tak drží postoj s vládou, včera Andrej Babiš po mnohahodinovém jednání na summitu EU informoval, že se Česko na pomoci Ukrajině podílet nebude. Stejný krok udělaly jen dvě další země Maďarsko a Slovensko.„Nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl Andrej Babiš. „Nebudeme ručit za tyhle věci,“ dodal. Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Česko, Maďarsko a Slovensko se, ale nepřipojí ke garancím.
Součástí nového přístupu ministerstva obrany má být i důkladnější kontrola vybraných zakázek. U projektů, které vyvolávají veřejné či politické pochybnosti, chce ministr zadat audity. Ty se mají dotknout nejen konkrétních nákupů, ale i střednědobých a dlouhodobých plánů resortu, včetně koncepce výstavby armády do roku 2040.
Velkým personálním tématem příštích měsíců bude také hledání nástupce současného náčelníka generálního štábu Karla Řehky, jehož mandát má vypršet v létě příštího roku. Okruh kandidátů by měl vzejít z připravovaného personálního návrhu velení armády.
Pokud jde o finance, výrazné změny v rozpočtu obrany pro rok 2026 ministr nepředpokládá. Většina prostředků je už navázána na existující smlouvy a rozběhnuté akviziční procesy. Přesto chce vedení resortu hledat úspory a přesuny peněz uvnitř rozpočtu, kde vidí nerovnováhy. Podle ekonomického vedení ministerstva by měl stát i letos splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP.
Ministerstvo současně oznámilo schválení modernizace části letecké techniky. Dojde k úpravám osmi letounů L-159 a dvou strojů Airbus, přičemž obě zakázky už získaly podporu sněmovního výboru pro obranu a ještě o nich bude informována vláda.
Celkově tak první vystoupení nového ministra ukázalo spíš na kontinuitu než na revoluci. Navzdory rozdílným postojům uvnitř vládní koalice se obranná politika Česka zatím drží nastaveného kurzu, s důrazem na modernizaci armády, alianční závazky a kontrolu výdajů.
Zdroj: TK ministra J.Zůny
