Rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše nepřipojit Českou republiku k unijním garancím za půjčku 90 miliard eur určenou Ukrajině rozpoutalo silnou vlnu kritiky v domácí politice. Podle bývalého předsedy vlády Petra Fialy (ODS) se tím Česko v evropské politice fakticky zařadilo po bok Maďarska a Slovenska a opouští dosavadní prozápadní kurz.
Fiala na sociálních sítích uvedl, že nový kabinet tímto krokem oslabuje mezinárodní postavení země. Podle něj Česká republika riskuje nejen ztrátu respektu mezi partnery, ale i konkrétní finanční dopady. Připomněl přitom, že Babiš ještě nedávno veřejně odmítal srovnání se stylem politiky maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského předsedy vlády Roberta Fica. Podle Fialy však tento postoj vzal rychle za své hned při prvním jednání Evropské rady.
Dohodu o půjčce oznámil po náročných jednáních v Bruselu předseda Evropské rady António Costa. Za finanční mechanismus se zaručilo 24 členských států Evropské unie. Česká republika spolu s Maďarskem a Slovenskem zůstala mimo tento rámec. Závěry summitu zároveň počítají s dalším rozpracováním tzv. reparační půjčky, která by byla kryta zmrazenými ruskými aktivy. Tento postup podpořila většina členských zemí s výjimkou Budapešti a Bratislavy.
Kriticky se k postoji české vlády vyjádřili i další opoziční politici. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil výjimku pro tři státy za mezinárodní ostudu. Podle něj nejde primárně o peníze, ale o jasný politický signál. Tvrdí, že Česko se tímto krokem hlásí ke skupině zemí, které už nechtějí stát pevně na straně Ukrajiny, což podle něj může povzbudit Rusko.
Podobně mluví i předseda Pirátů Zdeněk Hřib, podle něhož odmítnutí garancí oslabuje nejen evropskou soudržnost, ale i samotnou Českou republiku. Pomoc Ukrajině podle něj není charitou, ale investicí do bezpečnosti a budoucí prosperity. Připomněl, že finanční podpora se často vrací v podobě zakázek pro firmy ze zemí, které se na pomoci podílejí. Piráti proto chtějí vyzvat premiéra, aby rozhodnutí přehodnotil.
Ostrá slova zazněla také z řad lidovců. Bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka hovoří o zradě spojenců a morálním selhání. Podle něj vláda zapomíná na historickou zkušenost i na hodnoty, na nichž poválečná Evropa stojí.
Místopředseda ODS Martin Kupka pak český postoj označil za nesrozumitelný a rozporuplný. Upozornil, že vláda na jedné straně deklaruje podporu Ukrajině, na straně druhé se však odmítá podílet na finančních zárukách, čímž se podle něj Česko dostává do stejné pozice jako státy, které pomoc Kyjevu dlouhodobě blokují.
Debata o zahraničněpolitickém směřování země se tak zřejmě stane jedním z hlavních střetů mezi vládou a opozicí. Otázkou zůstává, zda kabinet Andreje Babiše svůj postoj udrží, nebo zda pod tlakem domácí i mezinárodní kritiky přistoupí k jeho revizi.
Zdroj: ČTK
