Plánované pětileté zmrazení poslaneckých a dalších politických platů, které chce koalice ANO, SPD a Motoristů protlačit ještě do konce roku, narazilo na překážku u dvou klíčových sněmovních klubů. Zástupci ODS i Starostů dnes dali najevo, že zrychlené projednání návrhu zřejmě nepodpoří. Předseda ODS ve Sněmovně Marek Benda i šéfka klubu STAN Michaela Šebelová odpověděli na dotaz ČTK, že návrh nejspíš zamíří do standardního, nikoli zrychleného režimu. Klub TOP 09 se o svém postoji teprve radí, potvrdil jeho předseda Jan Jakob. Do dnešního odpoledne návrh navíc stále nebyl zveřejněn na webu Sněmovny, ačkoliv jej vládní trojblok avizoval ještě na dnešní den.
Starostové už avizovali, že chtějí oslovit další kluby s cílem sebrat podporu pro veto rychlého projednávání. Na takový krok jsou zapotřebí alespoň dvou poslaneckých klubů. Podle Šebelové musí před jakýmkoli rozhodnutím proběhnout důkladná diskuze, nikoli jen politická improvizace na poslední chvíli.
Marek Benda v dnešním vyjádření uvedl, že ODS nehodlá asistovat nové koalici ANO–SPD–Motoristé při odvádění pozornosti od stále nevyřešeného střetu zájmů Andreje Babiše. Pokud se návrh objeví až ve chvíli, kdy bude mít retroaktivní dopad, nemá podle něj ODS důvod povolit schvalování v režimu paragrafu 90, tedy ve zrychleném řízení.
TOP 09 mezitím připomíná, že oznámené zmrazení platů působí jako zástěrka, která zakrývá Babišův problém se střetem zájmů. Jan Jakob zároveň kritizuje, že nová koalice nepřichází se systémovým řešením, ale pouze s krátkodobou improvizací. Podle něj občané potřebují dlouhodobě stabilní, spravedlivý a předvídatelný model výdělků pro ústavní činitele.
Koalice rovněž uvedla, že návrh se nebude týkat soudců. Důvodem je několik rozhodnutí Ústavního soudu, který v posledních letech většinově podpořil soudcovské námitky proti omezování jejich příjmů. Výjimku představoval pouze loňský verdikt, kdy soud odmítl zpětné rušení zmrazených platů soudců za rok 2021, neboť pandemie představovala mimořádnou situaci.
Soudcovský plat se vypočítává jako násobek koeficientu a platové základny, která odpovídá trojnásobku průměrné mzdy předminulého roku. Zatímco standardní výpočet by letos zvýšil základnu nad 130 tisíc korun, vláda ji kvůli úsporám snížila na 121 685 korun. Ústavní soud však toto snížení zrušil a ministerstvo spravedlnosti bude muset letos na doplatcích vyčlenit až 620 milionů korun.
Zdroj: ČTK
