Na dnešním velitelském shromáždění české armády se prezident Petr Pavel vyjádřil k vývoji války na Ukrajině způsobem, který rozhodně nenabízí optimismus. Podle něj se sice objevují určité náznaky, že by se konflikt mohl přiblížit ke svému závěru, ale rozhodně ne v podobě, kterou by si přála napadená Ukrajina. Možný konec bojů se podle prezidenta rýsuje jako bolestivý kompromis, který zasáhne bezpečnostní prostředí v celé Evropě.
Pavel upozornil, že problémem není pouze samotné bojiště, ale i širší bezpečnostní situace na kontinentu. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ připomněl s tím, že Evropa se bez dialogu s Ruskem o dlouhodobém uspořádání neobejde. Upozornil také, že Rusko nadále neprojevuje žádnou vůli ke skutečné mírové koexistenci, což podle něj nelze před veřejností zamlčovat.

Napětí vyvolal i nedávný únik osmadvacetibodového mírového návrhu, který měli Američané konzultovat přímo s ruskými představiteli. Plán počítá s tím, že Ukrajina by se vzdala rozsáhlých území dokonce i těch, která Rusko dosud vojensky neovládlo. Návrh obsahuje také limitaci ukrajinské armády a závazek nevstupovat do NATO. Kritici jej označují za návrh na ukrajinskou kapitulaci.
Americká a ukrajinská delegace v Ženevě nyní tento dokument přepracovávají. Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Serhije Kyslycii se jedná o výrazně upravenou verzi, která má být méně výhodná pro Rusko. Prezident Pavel tvrdí, že atmosféra jednání je tentokrát konstruktivnější, ale zároveň zdůrazňuje, že jakýkoli mírový plán nesmí narušit základní mezinárodní pravidla.
K vývoji se Pavel vyjádřil i v souvislosti s programovým prohlášením vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. Z dokumentu podle něj zcela mizí odkazy na Rusko jako bezpečnostní hrozbu a stejně tak chybí jasné vyjádření závazku plnit povinnosti vůči NATO. Prezident uvedl, že armáda nemůže fungovat bez pevného ukotvení v kolektivní obraně a že takové vynechání je vážným problémem.

Ostrá slova zazněla i od náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Ten zdůraznil, že Rusko představuje největší hrozbu pro Českou republiku a že armáda musí být připravena na nejhorší scénáře. Kritizoval pomalé procesy, byrokracii i nedostatky ve velení, které podle něj neodpovídají realitě rychle se měnícího moderního válčení. Podle Řehky musí armáda trávit výrazně více času výcvikem a méně papírováním.
V závěru vystoupila i ministryně obrany v demisi Jana Černochová. Ta varovala, že obrana země nesmí být oslabena ani v případě dlouhodobého klidu na Ukrajině. Zdůraznila význam pokračující modernizace a stabilního financování a upozornila, že armáda potřebuje nové lidi, technologie i infrastrukturu. Podle ní je iluze myslet si, že s rozvojem dronů a umělé inteligence výdaje na obranu klesnou.
Z dnešního shromáždění tak vyplynula jediná jistota: Evropa stojí před velmi těžkými rozhodnutími a výsledný mírový plán, ať už bude jakýkoli, ovlivní bezpečnost celého kontinentu na dlouhá léta.
Zdroj: ČTK

