Způsob, jakým je popsán účel svěřenského fondu RSVP Trust, do nějž má premiér Andrej Babiš převést holding Agrofert, vyvolává podle odborníků pochybnosti. Analytici upozorňují, že formulace v oficiálních dokumentech ne zcela souzní s dřívějšími Babišovými prohlášeními o tom, že se Agrofertu vzdá natrvalo. Partner poradenské společnosti V4 Group Michal Jelínek uvedl, že deklarovaný účel fondu výslovně hovoří o nezávislé správě majetku pouze po dobu výkonu premiérské funkce, což naznačuje spíše dočasné řešení.
Jelínek zároveň upozornil, že statut svěřenského fondu může být v čase upravován, a proto jeho současná podoba nemusí vypovídat o konečném nastavení vztahu premiéra k majetku. Podle analytika Natlandu Petra Bartoně je navíc veřejný zápis v evidenci fondů jen zjednodušeným shrnutím. Klíčové jsou podle něj zakládací dokumenty fondu, které obsahují konkrétní pokyny pro správce. Ty mohou například jednoznačně stanovit, že se majetek nemá po skončení politické kariéry vrátit původnímu vlastníkovi. I v takovém případě však nelze zcela vyloučit možnost, že by měl zakladatel v budoucnu vliv na rozhodování o správě majetku.
Svěřenský fond RSVP Trust byl nedávno zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Jeho vznik zajišťovala poradenská společnost Roklen ve spolupráci s právní kanceláří DBK. Premiér následně potvrdil, že Agrofert do fondu převede v zákonné lhůtě, tedy do 30 dnů od svého jmenování předsedou vlády. Už na začátku prosince Babiš deklaroval, že se holdingu definitivně vzdá a že po odchodu z politiky se k němu nevrátí. Správu akcií má zajistit nezávislý správce, na jehož činnost bude dohlížet protektor, přičemž obě osoby má vybrat nezávislý subjekt. Agrofert by podle tohoto plánu měli převzít Babišovi potomci až po jeho smrti. Prezident Petr Pavel tento model přijal a Babiše jmenoval premiérem 9. prosince.
Samotná struktura fondu je již známá. Správcem majetku se stal zkušený bankéř Wilfried Reinhard Elbs, roli protektora zastává auditorka Věra Výtvarová, která působila ve společnosti PwC. Funkci elektora, tedy osoby oprávněné jmenovat případného nového protektora, vykonává právník Patrik Bureš. Přesto část odborné veřejnosti i opozičních politiků považuje tento model za nedostatečný. Upozorňují, že nejde o takzvaný slepý fond, jaký je běžný v anglosaském právním prostředí, a že řešení střetu zájmů tak nemusí být plně důvěryhodné.
Agrofert patří mezi nejvýznamnější holdingy v Česku. Podniká v zemědělství, potravinářství i chemickém průmyslu a vlastní mimo jiné společnosti Deza, Fatra, Lovochemie, Precheza, Kostelecké uzeniny, Krahulík či Penam. Celkem zaměstnává přibližně 29 tisíc lidí, z toho asi 18 tisíc v České republice, čímž se řadí k největším soukromým zaměstnavatelům v zemi. V loňském roce se jeho zisk zvýšil o pět miliard korun na 7,1 miliardy, zejména díky prodeji mediální skupiny Mafra, společnosti Londa a pardubické chemičky Synthesia. Tržby holdingu zůstaly zhruba na úrovni 212 miliard korun.
Zdroj: ČTK
