Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernda Posselta zapadá plánované uspořádání sjezdu sudetských Němců v Brně do vývoje, který v posledních letech posílil dialog mezi Českou republikou a Německem. Posselt to zdůraznil na výročním setkání Česko-německého diskusního fóra, které se konalo na půdě českého ministerstva zahraničních věcí. SdL, jež zastupuje odsunuté Němce a jejich potomky, oznámilo záměr pořádat tento sjezd v Brně už během tohoto týdne. Pozvání k uspořádání akce v jihomoravské metropoli zaznělo v červnu na sjezdu v Řezně z iniciativy Meeting Brno. V případě uskutečnění by šlo o historicky první sudetoněmecký sjezd konaný na českém území.
Posselt během pražského setkání uvedl, že Brno je logickou volbou a že akce navazuje na menší události, které se v Česku už odehrály. Zdůraznil, že jde o přirozenou aktivitu občanské společnosti a že je na jednotlivých politicích, zda se rozhodnou pozvání využít. Podle jeho slov budou mít možnost se účastnit všichni, kdo o to projeví zájem.
Koncem října se v Praze i Brně uskutečnily protesty proti možnému pořádání sjezdu, kterých se dohromady účastnilo zhruba 150 lidí. Kritici upozorňují na obavy z pokusů přehodnocovat historické události. Brněnský magistrát zároveň obdržel dokument nazvaný „Deklarace proti sjezdu Sudetoněmců v Brně“, zveřejněný Klubem českého pohraničí. V textu se uvádí žádost, aby město nepokračovalo v přípravách na pořádání sjezdu. Klub spojuje zejména bývalé členy nebo pracovníky československé pohraniční stráže.
Vztahy mezi Českem a sudetskými Němci prošly během posledních let viditelným zlepšením. Přispělo k tomu mimo jiné rozhodnutí Sudetoněmeckého krajanského sdružení vyřadit ze stanov požadavek na navrácení majetku zkonfiskovaného po druhé světové válce. Česká strana rovněž podnikla řadu symbolických kroků směřujících k usmíření. Mezi nejvýznamnější patřil projev tehdejšího českého premiéra Petra Nečase pronesený v Mnichově v roce 2013, v němž vyjádřil politování nad útrapami sudetských Němců spojených s poválečným odsunem.
Po skončení druhé světové války odešlo z Československa přibližně tři miliony Němců. Zatímco sudetoněmecká strana tento proces popisuje jako vyhnání, česko-německá historická komise uvádí, že tehdejší události si vyžádaly 15 až 30 tisíc životů. Během více než šestileté nacistické okupace přitom zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.
Zdroj: ČTK
