Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho kritizovaný mírový návrh týkající se Ukrajiny nepředstavuje „definitivní verzi“, přesto však trvá na tom, že je nezbytné konflikt okamžitě zastavit. Novinářům před Bílým domem sdělil, že si přeje, aby mezi Kyjevem a Moskvou zavládl klid už dávno, a zdůraznil, že válka podle něj vůbec neměla vypuknout. Podotkl také, že kdyby byl v čele USA dříve, situace by se vyvíjela úplně jinak.
Podle dostupných informací britský premiér Sir Keir Starmer přistoupil na to, aby jeho tým spolupracoval s americkou delegací během nedělních rozhovorů v Ženevě o Trumpově plánu. Premiér Trumpa informoval o dosavadních diskusích, které vedl se státy Koalice ochotných na summitu G20. Obě strany také plánují další telefonát, přičemž ten sobotní označily za konstruktivní.
Zatímco Washington tlačí na rychlé přijetí podmínek dohody, několik evropských představitelů i sám Keir Starmer – premiérem Spojeného království– vyjádřili obavy z navrhovaných opatření. Podle jejich názoru by oslabení ukrajinské armády a nucené územní ústupky mohly zemi připravit o schopnost bránit se při případném porušení dohody. Návrh totiž počítá se zásadním zmenšením ukrajinských ozbrojených sil, vzdáním se rozsáhlých území a definitivním odstoupením od cesty do NATO. Součástí dokumentu je rovněž požadavek, aby Ukrajina do 100 dnů uspořádala nové volby.
Za splnění těchto podmínek by Západ zrušil sankce proti Rusku a Kreml by získal cestu zpět do světové ekonomiky což je pro Vladimira Putina jedna z klíčových priorit. Na textu údajně pracovali Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev. Evropské státy i Ukrajina byly však z přípravného procesu vynechány, což mezi nimi vyvolalo značné napětí.
V Johannesburgu, kde probíhá summit G20, se evropští vůdci shodli, že dokument z Washingtonu sice obsahuje důležité podněty, ale není v této podobě přijatelný a vyžaduje výrazné doplnění. Starmer v Jižní Africe upozornil, že je nutné zachovat schopnost Ukrajiny se účinně bránit, jinak nelze o spravedlivém míru vůbec uvažovat. Podle něj mezi spojenci existuje shoda, že některé části návrhu mohou tvořit základ trvalého urovnání, ale že se na něm musí ještě intenzivně pracovat.
Putin mezitím naznačil, že návrh jako základ dalšího procesu akceptuje, zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj hledá alternativní formulace, které by pro Ukrajinu nebyly tak jednostranně nevýhodné. Trump, jenž se summitu G20 neúčastní, dříve uvedl, že očekává ukrajinskou odpověď do čtvrtka, ale posléze připustil prostor pro další vyjednávání.
V neděli se mají ve Švýcarsku sejít bezpečnostní poradci z USA, Evropy a Ukrajiny, aby se věnovali konkrétním bodům rámce. Britský poradce Jonathan Powell údajně opustil summit G20 dříve právě kvůli této schůzce. Do Ženevy míří i Witkoff, americký ministr zahraničí Marco Rubio a zástupce amerického ministerstva obrany Daniel Driscoll.
Starmer zdůraznil, že bezpečnostní garance inspirované článkem 5 o kolektivní obraně posilují jeho víru, že snahou USA je nastolit „spravedlivý a dlouhodobý mír“. Zelenskyj potvrdil, že s britským premiérem konzultovali řadu diplomatických detailů a že koordinace mezi spojenci bude pokračovat i během ženevských jednání.
V posledním vystoupení k ukrajinskému národu Zelenskyj uvedl, že jeho vyjednávací tým má jasno v tom, jak bude postupovat v rámci probíhajících konzultací a že většina evropských zemí deklarovala ochotu aktivně přispět k hledání výsledného řešení.
