Evropská komise představila balík návrhů, jejichž cílem je pomoci Ukrajině pokrýt finanční potřeby v letech 2026–2027. Jádrem plánu jsou dvě možné varianty: buď úvěr přímo z rozpočtu Evropské unie, nebo takzvaná reparační půjčka, která by byla kryta prostředky pocházejícími z výnosů zmrazených ruských aktiv uložených v evropských finančních institucích.
Komise tvrdí, že návrhy zahrnují množství právních a finančních pojistek, které mají ochránit členské státy i evropské instituce před případnými kroky Moskvy. O tom, jak se bude postupovat, nyní rozhodnou samotné vlády členských zemí. Podle Bruselu by se na konečné podobě měly státy dohodnout nejpozději na prosincovém summitu EU. Ukrajina však zdůrazňuje, že peníze bude potřebovat už během druhého čtvrtletí příštího roku.
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při představování návrhu upozornila, že Kyjev čelí extrémně náročné situaci. Jednání o míru sice probíhají, zároveň ale roste intenzita ruských útoků a výrazně se zvyšují náklady na obranu i chod státu.
Podle prvního ze dvou scénářů by si Evropská unie půjčila prostředky na finančních trzích a ručila by za ně rozpočtem EU. Tento postup by však musely jednomyslně odsouhlasit všechny členské státy. Druhý návrh stojí na využití hotovostních výnosů z ruských aktiv zmrazených v rámci sankcí zejména v Belgii a Lucembursku. Tyto prostředky drží evropské banky, a protože je nelze vrátit Rusku, komise navrhuje investovat je do dluhopisů, jejichž výnos by byl půjčen Ukrajině. Kyjev by pak úvěr splatil až z válečných reparací, pokud je Rusko jednou zaplatí.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v následujících dvou letech bude Ukrajina potřebovat až 135 miliard eur. Komise navrhuje, aby EU pokryla přibližně dvě třetiny této částky tedy 90 miliard eur. Zbytek by měl zajistit zbytek mezinárodního společenství.
Klíčovým problémem zůstávají obavy některých států, především Belgie. Ta upozorňuje na riziko, že by v budoucnu mohlo dojít k zablokování prodloužení sankcí proti Rusku, jelikož k tomu je potřeba jednomyslnost. Kdyby některý stát sankce vetoval, mohlo by Rusko požadovat okamžité uvolnění zmrazených aktiv a Belgie, kde je uložena většina prostředků přes Euroclear, by okamžitě nesla plnou odpovědnost za jejich vrácení.
Podle dostupných informací však Komise našla právní cestu, jak obavy Belgie obejít opírá se o článek 122 Smlouvy o fungování EU, který umožňuje přijímat rozhodnutí v duchu solidarity v situacích, jež jsou ekonomicky závažné. Právníci EU připouštějí, že článek je formulován široce, a proto je možné s jeho pomocí změnit pravidlo jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu.
Belgie však trvá na třech podmínkách: společném postupu všech zemí, garancích sdílených celou EU a zapojení států, které rovněž drží ruská aktiva, ale zatím o tom mlčí.
Celý balíček, jenž Komise předložila, tvoří pět legislativních návrhů včetně změny víceletého finančního rámce, zákazu vracení zmrazených ruských prostředků zpět do Ruska a různých ochranných opatření pro členské státy i finanční instituce.
Zdroj: ČTK
