Debaty o budoucnosti Ukrajiny znovu rozvířila slova poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova. Ten prohlásil, že evropské úpravy amerického mírového plánu nejsou pro Rusko vůbec přijatelné. Naopak některé body původního návrhu Spojených států Moskva podle něj vnímá jako možné základy pro jednání ovšem s podmínkou dalšího upřesnění.
Zveřejnění 28bodového amerického návrhu minulý týden vyvolalo nejen v Kyjevě, ale i mezi evropskými mocnostmi obavy, že Washington příliš ochotně přistoupil na požadavky Kremlu zejména pokud jde o územní změny a omezení ukrajinské armády či záruky, že Ukrajina v budoucnu nevstoupí do NATO. Evropské státy už naznačily, že by tyto parametry chtěly zásadně upravit.
Ušakov reagoval ostře: „Na první pohled je evropský plán zcela nefunkční.“
Ženeva: Američané a Ukrajinci upravili svůj návrh
Zatímco Evropa se snažila prosadit své korekce, v Ženevě skončilo další kolo americko-ukrajinských jednání, na kterém byla vytvořena aktualizovaná verze mírového rámce.
Bílý dům oznámil, že výsledkem intenzivních diskusí je „zpřesněný a přepracovaný dokument“, jenž má přiblížit možnou cestu k ukončení války. Washington i Kyjev zdůraznili, že jakákoli dohoda musí respektovat ukrajinskou suverenitu, a konečná rozhodnutí mají padnout až při setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského.
Podle informací ukrajinského serveru RBK-Ukrajina se delegace dokázaly shodnout na většině sporů, mimo jiné v otázkách velikosti budoucí ukrajinské armády, výměny zajatců či režimu Záporožské jaderné elektrárny.
Sporné kapitoly zejména územní otázky a ústavní závazek nevstupovat do NATO byly odsunuty přímo na prezidentskou úroveň.
Evropa tlačí, ale zatím stojí stranou
Přestože evropské státy do procesu vstupují se svými připomínkami, hlavní iniciativa zůstává v rukou Spojených států. Německý ministr zahraničí Wadephul jednání v Ženevě označil za „klíčové pro Evropu“, která podle něj musí spoludefinovat body, jež se jí přímo dotýkají.
Evropané navrhli například zvýšení limitu ukrajinské armády z amerických 600 tisíc vojáků na 800 tisíc v době míru, zároveň však odmítají rozsáhlé územní ústupky, které Washington původně předpokládal.
Jednání pokračují, výsledná podoba zatím v mlze
Jak uvedla BBC, většina klíčových vyjednavačů už Ženevu opustila a práce se nyní přesunou na technickou úroveň. Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že do 24 hodin očekává další návrhy k otevřeným bodům a že se jedná o „trvající proces“.
Zelenskyj oznámil, že požádal svou delegaci o kompletní zprávu ještě během dneška, aby bylo možné stanovit „další konkrétní kroky“. Kyjev zároveň zdůrazňuje nutnost těsné koordinace s evropskými státy i dalšími partnery.
Co se může změnit
Původní verze plánu, připravená po americko-ruských konzultacích, obsahovala body, které vyvolaly největší napětí:
- výrazné územní ztráty pro Ukrajinu, včetně oblastí, které Rusko plně neovládá,
- zásadní redukci ukrajinské armády,
- slib, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Nyní je jasné, že se o těchto bodech bude znovu jednat a že konečná verze plánu může vypadat úplně jinak.
Další fáze boje o mír začíná
Evropské návrhy, americký rámec i ruské podmínky se momentálně střetávají v jednom: každý chce mír, ale každý jiný.
Do hry vstupují různé mocnosti, někdo přitvrzuje, jiný ustupuje a část jednání se přesouvá přímo na prezidentskou úroveň. Jedno je jisté výsledná dohoda ještě není ani zdaleka na stole, a svět tak sleduje jen další kolo diplomatického zápasu, jehož dopad pocítí celá Evropa.
Zdroj: ČTK, Reuters
