Mírový rámec se mění: většina sporných bodů vyřešena, to nejdůležitější zůstává na Trumpovi a Zelenském

Ilustrační foto pexels
Ilustrační foto pexels

V Ženevě se během víkendu odehrálo další kolo americko-ukrajinských jednání, z něhož podle prohlášení Bílého domu vzešla přepracovaná a detailnější verze mírového rámce. Washington oznámil, že diskuse proběhly v mimořádně konstruktivním duchu a přinesly znatelný posun v tom, jak se obě strany dívají na možné ukončení ukrajinsko-ruské války.

Nový dokument zdůrazňuje, že jakýkoliv budoucí kompromis musí stát na respektu k územní celistvosti Ukrajiny. Závěrečná rozhodnutí mají učinit prezidenti Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj, kteří se podle dostupných informací připravují na osobní setkání v nejbližších týdnech. O přesném termínu se však stále jen spekuluje.

Bílý dům tvrdí, že Kyjev novou verzi rámce přijal pozitivně, ačkoli se ukrajinská vláda k tomu veřejně ještě nevyjádřila. Podle informací agentury DPA zaznívá z Washingtonu překvapivě optimistický tón, což naznačuje, že sporné otázky se daří postupně zužovat.

Zdroje ukrajinského serveru RBK uvádějí, že během jednání došlo k dohodě ve většině bodů zejména v otázkách fungování Záporožské jaderné elektrárny, pravidel výměny zajatců či návratu odsouzených osob. Byla rovněž projednána struktura budoucí ukrajinské armády. Některé aspekty, včetně územních požadavků a pasáže o nečlenství v NATO, byly ale z textu odstraněny s tím, že je mohou řešit pouze prezidenti.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který byl v Ženevě přítomen, označil dosavadní jednání za „obrovský krok vpřed“ a očekává další posun v nadcházejících dnech. Delegace se tak v nejbližším čase znovu setkají.

Původní návrh mírového plánu, vypracovaný Spojenými státy po konzultacích s ruskými představiteli, předpokládal výrazné teritorální ústupky Kyjeva, snížení počtu vojáků na 600 tisíc a závazek, že Ukrajina nebude vstupovat do NATO. Tento rámec však narazil na odpor řady evropských zemí, které požadují změny mimo jiné navýšení limitu ozbrojených sil na 800 tisíc a odmítnutí rozsáhlého odevzdání území Moskvě.

Jak bude výsledný návrh skutečně vypadat, zůstává otevřené. Zřejmé však je, že rozhodující slovo bude mít setkání Trump–Zelenskyj, které může zásadně změnit další vývoj války i budoucnost celého regionu.

Zdroj: ČTK