Zrna kávy jsou skutečnou pokladnicí účinných látek. Mezi nimi dominuje kofein, známý stimulant, který podporuje činnost srdce, mozku, nervového systému, ledvin i svalů. Přestože je právě kofein nejprozkoumanější složkou kávy, tento nápoj skrývá řadu dalších bioaktivních látek, které prospívají lidskému zdraví a celkové vitalitě.
Přírodní síla kávy
Káva je čistě přírodní produkt a zároveň významný zdroj antioxidantů dokonce silnější než zelený čaj či některé druhy ovoce. Tyto látky hrají klíčovou roli při neutralizaci volných radikálů, které vznikají v organismu z potravy, vzduchu nebo tekutin. Volné radikály poškozují buňky, urychlují stárnutí a mohou oslabit nervový i imunitní systém. Antioxidanty tyto škodlivé molekuly zachycují a brání jejich destruktivním reakcím. Odhaduje se, že káva může být až ze 70 % zdrojem antioxidantů přijatých potravou, čímž pomáhá chránit srdce, cévy a dokonce i snižovat riziko rakoviny.
Zelená kávová zrna ukrývají více než dvě stovky dosud plně neprozkoumaných látek, které pravděpodobně přispívají k pozitivnímu působení na lidské tělo. Přibližně desetinu jejich hmotnosti tvoří kyseliny chlorogenové a kávové, zatímco kofein se podílí zhruba dvěma procenty. Pražení část těchto látek sice ničí, ale zároveň zvyšuje obsah kyseliny nikotinové – vitamínu B3 – až pětadvacetinásobně. Minerální látky, zejména hořčík a draslík, představují asi čtyři procenta sušiny, zatímco sacharidy tvoří téměř polovinu. Ty se při pražení přeměňují na jiné sloučeniny, které dávají kávě její typickou chuť a aroma. Tuky se podílejí na obsahu osmi až osmnácti procenty a dusíkaté látky zahrnují bílkoviny, aminokyseliny i alkaloidy.
Kofein a jeho účinky
Účinky kávy na lidské zdraví jsou předmětem výzkumů již desítky let. Většina odborníků se dnes shoduje, že u zdravých lidí má přiměřená konzumace kávy pozitivní dopady může například snižovat riziko některých nemocí. Záleží však na individuálních faktorech, jako je zdravotní stav, množství vypité kávy či její druh. Za bezpečné množství se obvykle považuje čtyři až šest šálků denně, což odpovídá zhruba 300 mg kofeinu.
Kofein působí tak, že se váže na adenosin látku, kterou mozek produkuje při únavě. Tím blokuje jeho účinek a oddaluje pocit ospalosti. Zároveň stahuje cévy v mozku, čímž zvyšuje jeho aktivitu, a aktivuje nadledvinky k tvorbě adrenalinu. Tento hormon připravuje tělo na výkon rychluje tep, dýchání i odbourávání cukrů ve svalech, čímž zvyšuje energii a koncentraci. Kofein rovněž stimuluje produkci dopaminu, který navozuje pocity pohody a spokojenosti.
Různá citlivost na kofein
Ne každý však reaguje na kofein stejně. Lidé s geneticky pomalejším metabolismem kofeinu jej odbourávají z těla déle, a proto jsou na jeho účinky citlivější. U nich může nadměrné pití kávy představovat zdravotní riziko, zejména při srdečních onemocněních. Naopak pravidelní pijáci kávy si na její stimulační účinky zvykají, takže se u nich projevují méně výrazně.
Káva tedy není jen ranní rituál, ale komplexní přírodní směs stovek látek, které v přiměřeném množství mohou pozitivně působit na tělo i mysl. Vše však závisí na rovnováze stejně jako u každého jiného potěšení.
