Daniel Dražan člen výboru České vakcinologické společnosti přichází s myšlenkou, která na první pohled může působit jako snaha o ochranu pacientů. Ve skutečnosti ale otevírá dveře systému, kde se zdravotníci nebudou rozhodovat podle odborných argumentů a individuálního zdravotního stavu, ale podle ekonomického tlaku vedení nemocnic.
Dražan prohlásil, že by zdravotní pojišťovny v úhradách měly finančně zvýhodňovat nemocnice, které mají více proočkované lékaře, zdravotní sestry i další zdravotnický a nezdravotnický personál, který přijde do styku s pacienty
Pokud budou nemocnice finančně motivovány k vyšší proočkovanosti personálu, vznikne přirozený tlak „shora dolů“. Zaměstnavatelé začnou své zaměstnance nutit ať už přímo, nebo nepřímo, aby se podrobili zákrokům, které mají být dobrovolné. To není motivace. To je sofistikovaná forma nátlaku.
Diskriminace zabalená do „veřejného zájmu“
Takový systém by ve svém důsledku trestal zdravotníky, kteří se z různých důvodů očkovat nemohou nebo nechtějí. Ať už jde o zdravotní kontraindikace, osobní zkušenosti, nebo legitimní pochybnosti, jejich postavení na pracovišti by se zhoršilo.
Nemocnice by totiž mohly začít:
upřednostňovat „poslušné“ zaměstnance,
vytvářet nepřímé sankce pro neočkované,
omezovat kariérní růst či benefity.
To vše bez otevřeného přiznání, ale s jasným ekonomickým podtextem.
Medicína nesmí být řízena tabulkami
Zdravotnictví má stát na důvěře, individualizované péči a respektu k pacientovi i zdravotníkovi. Jakmile se do něj začne vnášet systém finančních pobídek za „správné chování“, hrozí, že se z medicíny stane účetní disciplína.
Navíc, kde se tento princip zastaví? Dnes očkování, zítra životní styl pacientů? Budou pojišťovny zvýhodňovat nemocnice podle toho, kolik pacientů zhubne nebo přestane kouřit?
Nebezpečný precedent do budoucna
Tento návrh není izolovaný nápad. Zapadá do širšího trendu, kdy stát a instituce hledají způsoby, jak obejít přímé nařizování a místo toho používají ekonomické nástroje k dosažení „žádoucího“ chování.
Jenže právě tyto nepřímé formy tlaku jsou často ještě nebezpečnější nejsou totiž tak snadno napadnutelné a vytvářejí iluzi dobrovolnosti tam, kde ve skutečnosti chybí.
Ochrana pacientů ano, ale ne za cenu nátlaku
Nikdo nerozporuje, že ochrana pacientů je klíčová. Ale cesta k ní nemůže vést přes ekonomické manipulace a vytváření nerovného prostředí mezi zdravotníky.
Místo finančních pobídek a sankcí by se měla vést otevřená odborná debata, založená na datech, transparentnosti a respektu. Jakmile se totiž zdravotnictví začne řídit tlakem místo důvěry, ztrácí to nejcennější, co má.
A bez důvěry nebude fungovat žádný systém, byť by byl sebevíc „proočkovaný“.
