Konflikt kolem nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí nabírá na obrátkách a postupně přerůstá v otevřený střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a hnutím Motoristé. Zatímco Hrad hovoří o nepřijatelném zpochybňování nezávislosti Ústavního soudu, Motoristé naopak mluví o porušení ústavních zvyklostí a pohrdání výsledky voleb.
Prezident Pavel dnes ostře reagoval na výroky předsedy Motoristů a současně ministra zahraničí Petra Macinky, který naznačil, že by Ústavní soud mohl v případném kompetenčním sporu nadržovat hlavě státu. Podle Pavla jde o vážný politický přešlap, protože taková slova zpochybňují důvěru v klíčové instituce právního státu. Hrad ve svém stanovisku zdůraznil, že soudci jsou jmenováni v transparentním procesu a jejich rozhodování není ovlivněno osobními vazbami na prezidenta.
Macinka však kontroval s tím, že pokud prezident považuje jeho výroky za politický faul, pak on sám může odmítnutí Filipa Turka vnímat jako „ústavní faul“ vůči vůli voličů. Podle něj není náhodou, že prezident spor směřuje k Ústavnímu soudu, jehož složení Pavel výrazně ovlivnil svými nominacemi. Motoristé sice tvrdí, že sami kompetenční žalobu podávat nechtějí, nevylučují ale, že iniciativu v tomto směru vyvíjí právě Hrad.
Do debaty se vložil také předseda Ústavního soudu Josef Baxa, který Macinkovy obavy jednoznačně odmítl. Podle něj je představa, že by soudci rozhodovali ve prospěch prezidenta kvůli jeho minulým nominacím, zcela lichá. Připomněl, že desetiletý mandát soudců prakticky vylučuje jakoukoli osobní závislost na aktuální hlavě státu. Podobně se vyjádřil i bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa, podle něhož nemá původ jmenování žádný vliv na rozhodovací praxi soudu.
Kriticky se k Macinkovým slovům postavila rovněž bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Uvedla, že zpochybňování nezávislosti soudní moci by nemělo zůstat bez reakce exekutivy, protože podkopává důvěru veřejnosti v právní stát. Podle ní by se ministerstvo spravedlnosti mělo jasně vymezit na obranu soudní moci. Současný ministr Jeroným Tejc (za ANO) zatím oficiální stanovisko neposkytl.
Samotná osoba Filipa Turka zůstává kontroverzní. Poslanec a čestný prezident Motoristů čelí dlouhodobé kritice kvůli výrokům na sociálních sítích, které jsou označovány za rasistické či homofobní. K některým se omluvil, jiné popřel. Otazníky visí i nad jeho majetkovými přiznáními či staršími informacemi o údajných výhrůžkách zaměstnanci saúdskoarabské ambasády. Prezident Pavel opakovaně zdůraznil, že právě tyto okolnosti považuje za neslučitelné s výkonem ministerské funkce.
Premiér Andrej Babiš přesto Filipa Turka prezidentovi oficiálně navrhl, a to během společného novoročního oběda. Snažil se Pavla přesvědčit, aby kandidátovi dal šanci, avšak bez úspěchu. Prezident dal jasně najevo, že své stanovisko měnit nebude, i když si je vědom, že jde o nestandardní krok.
Podle politologů si Motoristé i ANO uvědomují, že případná kompetenční žaloba by s největší pravděpodobností u Ústavního soudu neuspěla. I proto se spor odehrává spíše na politické než právní rovině. Další postup chtějí Motoristé projednat se svými koaličními partnery ANO a SPD na nejbližším jednání koaliční rady. Spor o jedno ministerské křeslo se tak postupně mění v test hranic prezidentských pravomocí i politické kultury v Česku.
Zdroj: ČTK
