Na mezinárodní scéně se objevuje nový projekt, který může zásadně proměnit dosavadní architekturu řešení světových konfliktů. Americký prezident Donald Trump prosazuje vznik takzvané Rady míru, nové mezinárodní organizace, jež má podle návrhu své charty usilovat o stabilitu, obnovu funkční správy a dosažení dlouhodobého míru v oblastech zasažených ozbrojenými konflikty. Prvním tématem, kterým by se tento orgán měl zabývat, je situace v Pásmu Gazy, následovat by měla další krizová ohniska.
K iniciativě se již přihlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který podepsal dokument o přistoupení. Pozvánku obdržela také řada dalších států napříč regiony, včetně zemí střední Evropy či Balkánu. Zároveň se ale objevují první jasné signály odmítnutí. Norsko dalo najevo, že se k projektu v jeho současné podobě připojit nechce, a podobně zdrženlivý postoj zaujímají i další evropské vlády, které zvažují politické i bezpečnostní dopady členství.
Ukrajina byla k účasti rovněž vyzvána, avšak myšlenka společného působení v jednom orgánu s Ruskem naráží na zásadní politický problém. Moskva nabídku podle Kremlu obdržela, ale zatím není jasné, zda ji ruský prezident přijme. Právě možné setkání států, které jsou ve vzájemném válečném konfliktu, vyvolává největší pochybnosti o smysluplnosti a funkčnosti nové rady.
Podle dostupných informací byly pozvánky rozeslány přibližně padesáti zemím. Některé státy mimo euroatlantický prostor již svou účast potvrdily, jiné ji otevřeně odmítly nebo odkládají rozhodnutí. Česká republika mezi oslovenými státy nefiguruje.
Vznik Rady míru otevírá i širší debatu o budoucnosti Organizace spojených národů. Nový orgán by se mohl stát alternativou, nebo dokonce konkurencí Rady bezpečnosti OSN, která je dlouhodobě paralyzována neshodami stálých členů a jejich právem veta. Přesto americký prezident deklaruje, že OSN by měla pokračovat ve své činnosti, protože její globální význam a potenciál považuje za nenahraditelný.
Zda se Trumpově iniciativě podaří získat dostatečnou legitimitu a skutečný vliv na řešení konfliktů, zůstává otevřenou otázkou. První reakce ukazují, že svět je v hodnocení nového projektu výrazně rozdělen.
Zdroj: ČTK
