Napětí kolem mírových rozhovorů o Ukrajině se znovu vyostřilo poté, co Moskva obvinila Kyjev z útoku na soukromé sídlo ruského prezidenta. Podle ruské strany měl být objekt Vladimira Putina v Novgorodské oblasti v noci terčem rozsáhlého dronového útoku, který byl údajně zcela odražen. Ukrajina toto tvrzení okamžitě odmítla a označila ho za smyšlené.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Ukrajina měla vyslat celkem 91 bezpilotních letounů, z nichž žádný nedosáhl cíle. Zároveň oznámil, že Kreml v reakci na tento incident přehodnocuje svou pozici v probíhajících jednáních o ukončení války a že si vyhrazuje právo na odvetu.
Krátce poté vyšlo najevo, že o změně ruského postoje hovořil Vladimir Putin telefonicky s bývalým i současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Putinův poradce Jurij Ušakov uvedl, že Moskva sice zvažuje úpravu vyjednávací strategie, ale dialog se Spojenými státy chce nadále zachovat.
Donald Trump potvrdil, že s Putinem hovořil, a rozhovor označil za velmi konstruktivní. K samotnému obvinění Ukrajiny z útoku uvedl pouze to, že o něm byl informován. Zároveň zopakoval svůj optimismus ohledně blížící se dohody o míru, přestože podle něj zůstává otevřeno několik zásadních otázek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím ruská tvrzení ostře odmítl. Podle něj jde o záměrnou dezinformaci, jejímž cílem je narušit diplomatický proces a vytvořit záminku pro možné útoky na civilní a vládní objekty v Kyjevě. Zelenskyj také upozornil, že Rusko dlouhodobě používá podobné narativy k ospravedlnění další eskalace.
Celá situace přichází v době, kdy se objevily náznaky posunu v mírových jednáních po nedělním setkání Trumpa se Zelenským v americkém sídle Mar-a-Lago. Oba politici po schůzce hovořili pozitivně – Trump jednání označil za mimořádně povedené, ukrajinský prezident jej popsal jako velmi přínosné. Přesto Zelenskyj připustil, že zásadní spory přetrvávají, zejména pokud jde o otázku území a budoucnost Záporožské jaderné elektrárny.
Podle Zelenského by konečná mírová dohoda měla být potvrzena ukrajinskými občany v referendu. To by však vyžadovalo alespoň dvouměsíční příměří, které podle něj Rusko v tuto chvíli odmítá. Ukrajinský prezident zároveň usiluje o dlouhodobé bezpečnostní garance ze strany Spojených států ideálně až na 50 let, ačkoli aktuální návrhy pracují s kratším obdobím.
Podporu diplomatickému procesu vyjádřili i evropští lídři. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že rozhovory přinesly povzbudivý vývoj a že Evropa je připravena se aktivně podílet na jeho upevnění. Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o pokroku v debatě o bezpečnostních zárukách. Společně s dalšími představiteli EU, včetně německého kancléře Friedricha Merze a britského premiéra Keira Starmera, se v neděli účastnili rozsáhlé videokonference s Trumpem a Zelenským.
Pozitivně se k vývoji vyjádřil také Berlín, který ocenil americkou iniciativu směřující k trvalému a spravedlivému míru. Český ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že diplomacie nabírá na obrátkách a že Ukrajina již učinila významné ústupky. Podle něj je nyní odpovědnost především na ruské straně.
Navzdory tomu Moskva nadále dává najevo, že ukončení konfliktu spojuje s naplněním vlastních strategických cílů. Vladimir Putin opakovaně zdůraznil, že Rusko hodlá získat plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které částečně okupuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice hovoří o blízkosti mírové dohody, zároveň však vyzývá Ukrajinu ke stažení sil z celého Donbasu.
Rusko v současnosti kontroluje přibližně pětinu ukrajinského území, včetně Krymu anektovaného v roce 2014. V Doněcké a Luhanské oblasti drží většinu území, stejně jako značné části Záporožské a Chersonské oblasti – všechny tyto regiony Moskva nadále považuje za své.
Zdroj: ČTK
