Americký prezident Donald Trump na výročním setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu ostře zhodnotil současný vývoj v Evropě a dal jasně najevo, že podle něj starý kontinent ztrácí směr. Ve svém vystoupení prohlásil, že některé evropské regiony se za poslední roky proměnily natolik, že je už téměř nelze poznat a rozhodně to nemyslel jako kompliment. Přesto zdůraznil, že Evropu má rád a přeje si její prosperitu, avšak podle jeho názoru se ubírá špatným směrem.
Naopak Spojené státy Trump vykreslil jako hlavní hnací sílu světové ekonomiky. Zdůraznil, že americké hospodářství zažívá výrazný růst od jeho návratu do Bílého domu, a připsal si zásluhy za stabilitu, nízkou inflaci a vysoký výkon ekonomiky. Podle něj tento vývoj mnozí analytici neočekávali.
Trump se zároveň snažil připomenout historické a kulturní vazby mezi USA a Evropou. Poukázal na to, že velká část Američanů má evropské kořeny, včetně jeho vlastní rodiny. Zmínil skotský původ své matky a německé kořeny otce, čímž chtěl zdůraznit společnou minulost obou stran Atlantiku.
Příčiny evropských problémů podle Trumpa spočívají především v přehnaném důrazu na ekologickou politiku a v nezvládnuté migraci. Zelenou transformaci hospodářství opakovaně označil za klam, který podle něj poškozuje průmysl i spotřebitele. Kriticky se vyjádřil k vysokým cenám energií v Německu, slabé energetické produkci ve Velké Británii a k masivnímu rozvoji větrných elektráren, které považuje za neefektivní.
Británii také vytkl, že nevyužívá dostatečně zásoby ropy v Severním moři. Podle jeho slov by tamní naleziště mohla pokrýt spotřebu na stovky let, což by snížilo ceny paliv. V této souvislosti znovu zdůraznil, že Spojené státy se díky jeho politice vyhnuly tomu, co nazývá „zeleným podvodem“.
Ve svém projevu se dotkl i zahraniční politiky. Zmínil Venezuelu a uvedl, že USA zabavily desítky milionů barelů venezuelské ropy, s nimiž plánují obchodovat. Podle Trumpa se tím Venezuely ekonomicky zvednou více než za předchozí dvě dekády.
Silná slova zazněla také na adresu Kanady. Trump prohlásil, že Ottawa těží z americké ochrany, aniž by projevovala odpovídající vděčnost. Kritizoval kanadského premiéra Marka Carneyho za jeho vystoupení na WEF, kde Carney varoval před soupeřením velmocí a apeloval na spolupráci menších států. Trump zároveň připomněl svůj plán na vybudování rozsáhlého protiraketového systému, který by chránil i Kanadu.
Napětí mezi USA a Evropou se projevilo i v otázce Grónska. Americký ministr financí Scott Bessent v Davosu vyzval evropské politiky ke klidu a trpělivosti, aby podle něj předčasně nereagovali na Trumpovy výroky o možném převzetí kontroly nad tímto územím. Podle Bessenta by si měli nejprve vyslechnout argumenty amerického prezidenta.
Atmosféra v Davosu byla místy vyhrocená. Podle informací zahraničních médií čelil americký ministr obchodu Howard Lutnick kritice i posměchu po svých výrocích na adresu Evropy během uzavřené večeře s představiteli byznysu. Někteří hosté údajně odešli předčasně, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové.
Napětí dále eskalovalo poté, co Trump oznámil zavedení nových cel na dovoz z několika evropských zemí, dokud nebude vyřešena otázka Grónska. Tyto kroky vyvolaly ostrou reakci například francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v Davosu varoval před snahou Spojených států oslabit Evropu. Jeho vystoupení sledoval i český premiér Andrej Babiš, jenž následně uvedl, že vztahy mezi USA a Evropou nejsou v ideální kondici.
Trumpův projev tak v Davosu znovu potvrdil hluboké rozdíly v pohledu na ekonomiku, energetiku i geopolitiku mezi Spojenými státy a Evropou a naznačil, že napětí mezi oběma stranami Atlantiku bude pokračovat.
Zdroj: ČTK
