Poslanecká sněmovna po dlouhém, zhruba osmihodinovém jednání poslala do další fáze projednávání návrh, který má nahradit stávající služební zákon novou úpravou. Vládní většina tím otevřela cestu ke změnám v pravidlech zaměstnávání státních úředníků, jejichž cílem má být větší flexibilita státní správy. Pokusy opozice zastavit návrh hned v prvním čtení nebo jej vrátit k dopracování neuspěly. Pro některý z těchto kroků hlasovalo přibližně padesát poslanců ze 161 přítomných, což ke zvratu nestačilo.
Návrhem se nyní bude zabývat ústavně-právní výbor, který má na jeho posouzení standardní šedesátidenní lhůtu. Opozice neprosadila ani prodloužení této doby, ani zapojení výboru pro veřejnou správu. Vládní koalice tak postupuje podle původního plánu.
Podle předkladatelů má nový zákon přiblížit pracovní poměr státních zaměstnanců běžným pracovněprávním vztahům. Většina vztahů by se měla řídit zákoníkem práce, podobně jako je tomu u úředníků na úrovni krajů a obcí. Součástí změn je například zrušení takzvaného „bazénu“, tedy období, kdy úředníci po odchodu z funkce pobírají vysokou část platu. Nově by měli odejít rovnou s jednorázovým odchodným. Zákon také počítá s možností výpovědi při opakovaně neuspokojivém pracovním hodnocení nebo s okamžitým rozvázáním pracovního poměru v případě zrušení pracovního místa při systemizaci.
Opozice varuje, že návrh otevírá dveře politickému tlaku na státní správu. Kritici upozorňují zejména na to, že zákon nevznikl jako vládní iniciativa a že mu chybí podrobné analýzy dopadů. Sporným bodem je podle nich i plán, aby státní tajemníky jmenovali a odvolávali přímo ministři, nebo záměr zrušit služební komise, které dosud fungovaly jako ochrana úředníků před politickými zásahy. Opoziční politici tvrdí, že změny mohou vést k účelovému rozhodování a zvýhodňování subjektů napojených na vládní strany.
Obavy sdílejí také některé neziskové organizace. Transparency International a iniciativa Česko funguj! upozorňují na možné oslabení nezávislosti státní správy a vyzývají ke vzniku široké odborné platformy, která by návrh posoudila z různých úhlů pohledu. Podle iniciativy by se na debatě měli podílet zástupci všech poslaneckých klubů, státní služby, odborů i nezávislí experti.
Nesouhlas se změnami vyjádřily také odborové svazy, kterým vadí, že s nimi koalice návrh předem neprojednala. Poukazují na chybějící vyhodnocení dopadů na zaměstnance, chod úřadů i státní rozpočet. Varují rovněž před ztrátou odbornosti a profesionality ve státní správě. Odboráři zvažují obrátit se se svými výhradami na Evropskou komisi, premiér Andrej Babiš však případné zásahy ze strany unijních institucí nepovažuje za hrozbu.
Současný služební zákon platí od roku 2015 a jeho přijetí bylo reakcí na požadavky Evropské unie, které měly zajistit politickou neutralitu státní správy. Nová úprava má podle vlády odstranit nadměrnou byrokracii a zjednodušit fungování úřadů, které je podle ní příliš svázané rigidními pravidly.
Navrhovaná norma ruší správní řízení při přijímání státních zaměstnanců a přesně vymezuje důvody, za nichž bude možné dát výpověď nebo odvolat vedoucí pracovníky. Mezi tyto důvody patří například zrušení pracovního místa, opakované nevyhovující hodnocení, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost nebo závažné porušení pracovních povinností.
Zároveň má být zachována určitá míra ochrany zaměstnanců, a to zejména pevnou vazbou pracovní smlouvy na konkrétní systemizované místo. Úředníci se budou moci bránit proti nezákonnému postupu úřadu soudní cestou. Kariérní postup má být zjednodušen možností obsazovat volná místa státními zaměstnanci i bez výběrového řízení a návrh zároveň ruší některé dosavadní výjimky týkající se požadavků na vzdělání.
Zdroj: ČTK
