Nejsilnější podporu veřejnosti má podle aktuálního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění prezident Petr Pavel. Důvěru mu vyjádřilo 62 procent dotázaných. Druhou příčku obsadil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) s padesátiprocentní důvěrou a třetí skončil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO), kterému věří 44 procent lidí.
Na opačném konci žebříčku stojí vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé). Nedůvěru mu vyjádřilo 70 procent respondentů, zatímco podporu deklarovala pětina z nich. Výsledkem je nejhorší hodnota tzv. indexu důvěra–nedůvěra, konkrétně minus 50 bodů. Výraznou skepsi veřejnosti zaznamenali také předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), kterému nedůvěřují přibližně dvě třetiny lidí, a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), jemuž nevěří zhruba šest z deseti dotázaných.
Do hodnocení byli zahrnuti prezident, premiér, předsedové obou parlamentních komor, členové vlády i lídři stran s poslaneckým klubem, kteří nejsou součástí kabinetu ani vedení Sněmovny. Respondenti u každého jména uváděli, zda danému politikovi spíše důvěřují, spíše nedůvěřují, případně zda ho neznají či se nedokážou vyjádřit.
Za Pavlem, Vojtěchem a Havlíčkem se podle míry důvěry umístili ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO). U části politiků však převažují negativní postoje – alespoň polovina veřejnosti podle průzkumu nedůvěřuje také Zdeňku Hřibovi (Piráti), Vítu Rakušanovi (STAN), Andreji Babišovi či Aleně Schillerové.
V přepočtu na rozdíl mezi podílem důvěry a nedůvěry dosáhl nejlepšího výsledku opět prezident Pavel (plus 28 bodů). Kladnou bilanci si udrželi rovněž ministři Vojtěch a Havlíček, ministr školství Robert Plaga (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Průzkum rovněž ukázal, že někteří členové vlády jsou veřejnosti méně známí. Nejvíce respondentů uvedlo, že nezná ministra zemědělství Martina Šebestyána (SPD), ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou (ANO), předsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla či ministra dopravy Ivana Bednárika (SPD).
Sběr dat probíhal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 osob starších 15 let. CVVM upozorňuje, že kvůli nedávné změně metodiky nelze aktuální výsledky přímo porovnávat s dřívějšími průzkumy.
Zdroj: ČTK
