Debata o takzvaných nadstandardech byla v české politice dlouhé roky téměř tabu. Stačilo toto slovo vyslovit a okamžitě se rozjela lavina obvinění z privatizace zdravotnictví nebo z ohrožení dostupnosti péče. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se teď podle serveru aktualne.cz, ale snaží téma uchopit jinak systematicky a s důrazem na jasně vymezený nárok pacienta.
Na ministerstvu už pracuje speciální skupina, jejímž cílem je přesně definovat, na co má mít každý pojištěnec bezplatné právo. Tento „nepodkročitelný nárok“ má být pevně stanoven zákonem. Cokoliv nad jeho rámec by si pacient mohl zvolit dobrovolně a připlatit si ovšem podle transparentních a zákonem omezených pravidel.
Podle vedení resortu totiž připlácení dnes stejně existuje, jen se často odehrává nepřehledně a bez jednotných norem. Typickým příkladem je operace šedého zákalu. Pojišťovna hradí základní čočku, ale pokud pacient chce modernější multifokální variantu, musí si dnes často zaplatit nejen samotný materiál, ale i část výkonu lékaře. Některá zařízení pak situaci řeší obcházením systému přes darovací smlouvy. Ministerstvo chce tento stav narovnat: pacient by měl mít garantovanou plně hrazenou operaci a doplácel by pouze rozdíl za zvolený lepší materiál.
Klíčové přitom je, že doplatky nemají být bez omezení. Každý nadstandard by měl mít zákonem stanovený cenový strop, aby se zabránilo přemrštěným částkám. Informace o maximálních doplatcích by navíc měly být veřejně dostupné a vymahatelné.
Ministerstvo zároveň počítá s tím, že tentokrát musí být vše legislativně neprůstřelné. Ústavní soud totiž v roce 2013 zrušil tehdejší pokus o zavedení nadstandardů právě proto, že byly upraveny pouze vyhláškou. Nový model má být zakotven přímo v zákoně o veřejném zdravotním pojištění například formou přílohy, kterou by Poslanecká sněmovna pravidelně aktualizovala.
Zajímavou možností je i větší role zdravotních pojišťoven. Ty by mohly svým klientům v rámci konkurenčního boje nabídnout širší úhrady, než stanoví základní zákonný rámec. Systém by tak kombinoval garantované minimum s možností rozšíření podle vývoje medicíny i finanční situace jednotlivých pojišťoven.
Odborníci upozorňují, že právě nové technologie by mohly být typickým příkladem nadstandardu. Moderní srdeční chlopně nebo nové léčebné metody se na trh dostávají rychle, jejich přínos se ale často ještě vyhodnocuje. Pacient by si mohl zvolit inovativní variantu, zatímco pojišťovna by mu uhradila standardní, osvědčené řešení.
Podobně by mohl fungovat i výběr konkrétního lékaře – například pokud by pacient chtěl, aby ho operoval konkrétní specialista či profesor.
Zásadní otázkou zůstává, jak návrh přijme veřejnost. Obavy z omezení dostupnosti péče jsou v Česku silné. Vojtěchův plán však nestaví na rozšiřování spoluúčasti plošně, ale na přesném vymezení toho, co má být vždy zdarma. Cílem je odstranit současnou šedou zónu a nastavit srozumitelný systém, který umožní rozvoj moderní medicíny, aniž by ohrozil základní práva pacientů.
Pokud se podaří návrh legislativně ukotvit a nastavit cenové limity, může jít o jednu z největších systémových změn českého zdravotnictví za poslední roky.
Zdroj: aktualne.cz
