Debata o výbuších muničních skladů ve Vrběticích znovu rozvířila politickou scénu. V televizní diskusi Otázek Václava Moravce na ČT zaznělo z úst místopředsedy SPD Radima Fialy, že podle něj dosud neexistuje jednoznačný důkaz, který by potvrzoval odpovědnost Ruska za události z roku 2014. Tento postoj okamžitě narazil na nesouhlas dalších politiků přítomných ve studiu.
Karel Havlíček z hnutí ANO, jenž byl členem kabinetu, který v roce 2021 zveřejnil závěry bezpečnostních složek, upozornil, že tehdejší informace považoval stát za dostatečně podložené. Připomněl, že vláda vycházela z podkladů tajných služeb a policie, jež popisovaly konkrétní scénář zapojení příslušníků ruské vojenské rozvědky. Právě na základě těchto zjištění následovalo výrazné omezení ruské diplomatické přítomnosti v Česku.
Ostrá kritika zazněla také z řad ODS. Martin Kupka označil Fialova vyjádření za nebezpečně se blížící narativům, které dlouhodobě šíří Moskva. Podobně se vyjádřil i zástupce STAN Lukáš Vlček, podle něhož se taková interpretace událostí nápadně shoduje s ruskou propagandou.
Radim Fiala se ve svých vystoupeních vymezil i vůči Ukrajině, kterou označil za extrémně zkorumpovaný stát, a zpochybnil rovněž legitimitu prezidenta Volodymyra Zelenského po uplynutí jeho mandátu. Ukrajinská Nejvyšší rada však už v únoru loňského roku přijala usnesení, jímž potvrdila platnost Zelenského mandátu s tím, že nové prezidentské volby mohou proběhnout až po ukončení válečného stavu. Ten trvá v důsledku pokračující ruské agrese téměř čtyři roky, což znemožnilo konání řádných voleb plánovaných původně na rok 2024. Mezinárodní srovnání Transparency International za rok 2024 přitom řadí Ukrajinu v žebříčku vnímání korupce na 105. místo ze 180 zemí, zatímco Rusko se umístilo až na 154. příčce.
Samotný případ Vrbětic zůstává z právního hlediska uzavřen bez soudního verdiktu. Vyšetřování bylo odloženo poté, co ruská strana odmítla spolupracovat s českými orgány. Policie však opakovaně uvedla, že podle dostupných informací šlo o akci jednotek GRU, jejichž cílem mělo být zmaření dodávek munice do oblastí, kde Rusko tehdy vedlo vojenské operace. Výbuchy si v roce 2014 vyžádaly životy dvou českých občanů, což dodnes činí kauzu jedním z nejcitlivějších bezpečnostních témat posledních let.
Zdroj: ČTK
