Výroky amerického prezidenta Donald Trump znovu rozvířily debatu o spolehlivosti spojeneckých závazků v rámci Severoatlantická aliance. Šéf Bílého domu totiž naznačil, že Spojené státy by v budoucnu nemusely automaticky pomoci svým partnerům, pokud by se ocitli v ohrožení. Jako důvod uvedl nedostatečnou podporu ze strany spojenců během aktuálního konfliktu s Írán.
Podle Trumpa evropské státy nereagovaly na americkou výzvu ke spolupráci při zajištění bezpečnosti v Hormuzský průliv. Právě tento průliv je klíčový pro globální přepravu ropy, a jeho destabilizace má přímé dopady na světové trhy. Prezident dal najevo frustraci z toho, že USA podle něj dlouhodobě nesou hlavní finanční i vojenské břemeno aliance, zatímco ostatní členové v kritické chvíli zůstali stranou.
Celá situace však má širší kontext. Washington totiž podnikl vojenské kroky proti Íránu bez předchozí dohody s evropskými partnery, což vyvolalo mezi spojenci napětí a nesouhlas. Řada států NATO se od amerického postupu distancovala a zdůraznila, že nebyla do rozhodování zapojena. To následně ovlivnilo i jejich ochotu zapojit se do následných operací.
Trumpova slova tak znovu otevřela otázku fungování článku kolektivní obrany, který je základním pilířem NATO. Tento princip stojí na myšlence, že útok proti jednomu členskému státu je považován za útok proti všem. Prezident však už v minulosti opakovaně naznačoval, že by tento závazek mohl být podmíněn například výší obranných výdajů jednotlivých zemí.
Napětí mezi Spojenými státy a evropskými spojenci se navíc v poslední době prohlubuje. Kromě rozdílného pohledu na konflikt s Íránem přispívají k ochlazení vztahů i další kontroverzní výroky a kroky americké administrativy, včetně úvah o geopoliticky citlivých oblastech, jako je Grónsko.
Samotný konflikt má přitom dalekosáhlé důsledky. Po útocích ze strany USA a Izrael zahájených na konci února reagoval Írán spolu se svými spojenci odvetnými údery. Ty zahrnují nasazení dronů i raket, které míří nejen na Izrael, ale i na další státy regionu, kde se nacházejí americké základny. Současně dochází k omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, což má přímý dopad na ceny energií i globální ekonomiku.
Evropské země se hájí tím, že nejsou přímými účastníky konfliktu a že nebyly přizvány k rozhodování o jeho zahájení. Právě tento fakt je jedním z hlavních důvodů, proč odmítly poskytnout požadovanou materiální či vojenskou podporu. Celá situace tak ukazuje nejen na aktuální rozkol uvnitř aliance, ale i na hlubší otázky týkající se její budoucnosti a role Spojených států jako jejího hlavního pilíře.
Zdroj: ČTK