Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, nominovaný hnutím ANO, počítá s tím, že zákon o celostátním referendu by mohl začít platit už na přelomu let 2027 a 2028. Podle jeho vyjádření pro ČTK je cílem, aby norma nabyla účinnosti nejpozději k 1. lednu 2028. Samotný návrh chce ministerstvo dodat Poslanecké sněmovně ještě před koncem letošního září.
V dosavadní verzi plánu legislativních prací vlády se přitom hovořilo až o roce 2029. Tento harmonogram se však může změnit – kabinet totiž v pondělí projednávání dokumentu přerušil. Odklad účinnosti až na rok 2029 se stal terčem kritiky ze strany SPD, která dlouhodobě prosazuje rychlejší zavedení celostátního referenda.
Ústavní zákon má do českého právního řádu zavést možnost celonárodního hlasování a zároveň vymezit témata, o nichž by občané mohli rozhodovat přímo. V programovém prohlášení vláda už dříve uvedla, že referendum se nebude vztahovat na členství České republiky v Evropská unie ani v NATO. Smyslem má být přímé zapojení veřejnosti do rozhodování o zásadních otázkách veřejného zájmu.
„Zákon předložíme nejpozději na podzim. Jak rychle projde legislativním procesem, si dnes netroufám přesně říct, ale tři čtvrtě roku až jeden rok je realistický odhad,“ uvedl ministr s tím, že účinnost k začátku roku 2028 považuje za dosažitelný cíl. Reagoval tak na nedávné usnesení SPD, které požaduje ještě dřívější termín.
Tejc zároveň vysvětlil, že původně uvažovaný leden 2029 měl sloužit jako časová rezerva zejména kvůli projednávání v Senátu, kde nelze ústavní zákon přehlasovat prostou většinou. Po debatě s premiérem proto sám inicioval přerušení projednávání plánu. Nově by měl dokument obsahovat přílohu, která jasně stanoví termíny a odpovědnost jednotlivých resortů za úkoly vyplývající z programového prohlášení vlády.
Ještě před předložením návrhu zákona se však musí na jeho konečné podobě shodnout celá vládní koalice. Ministr očekává, že dohoda je otázkou několika týdnů. Kromě samotného data účinnosti se řeší i další klíčové parametry například kolik hlasů bude potřeba k tomu, aby výsledek referenda byl platný a závazný, kdo bude moci hlasování vyvolat a v jakém časovém horizontu musí být referendum vyhlášeno po sesbírání podpisů.
Debata se vede také o technickém způsobu sběru a ověřování podpisů. Zvažují se různé varianty od fyzického sběru na veřejných místech s následnou namátkovou kontrolou v registrech až po elektronické formy prostřednictvím datových schránek, Portálu občana či sítě CzechPointů.
Schválení ústavního zákona vyžaduje podle ústavy třípětinovou většinu všech poslanců a zároveň třípětinovou podporu přítomných senátorů. Ve Sněmovně by tak vláda potřebovala nejméně 120 hlasů. Strany ANO, SPD a Motoristé jich mají dohromady 108, a budou proto muset hledat podporu i mezi částí opozice.
Právě tato situace se nelíbí SPD, která se k věci vyjádřila na sociálních sítích. Podle hnutí je odklad účinnosti až na rok 2029 zbytečný a neodůvodněný. SPD prosazuje, aby zákon začal platit nejpozději v roce 2027 a aby šlo o skutečně funkční a závazný nástroj přímé demokracie, jehož výsledky budou muset vláda i Parlament respektovat. Celostátní referendum označuje hnutí za jednu ze svých dlouhodobých programových priorit a trvá na tom, že bez zbytečných odkladů má být uvedeno do praxe.
Zdroj: ČTK, Facebook SPD
